Zatočme si kouzelným bubnem

Miroslav Ponc, Skica k barevné filmové hudbě, kolem 1925, barevné tuše, papír, 19,3 x 28 cm, Galerie hlavního města Prahy; foto: Archiv Moravské galerie v Brně.

Nestává se často, aby jedna výstavní delikatesa končila a druhá plynule navázala. V Moravské galerii v Brně se to však povedlo. Sotva skončila výstava Tiché revoluce uvnitř ornamentu, plynule pokračuje výstavou Rytmy + pohyb + světlo o impulzech futurismu v českém umění. A dopřála nám znovusetkání s rozpohybovaným ornamentem, jehož jsme se na minulé výstavě tak namlsali.

Díky působivému entré kouzelných bubnů s předlohami můžeme rozpohybovat “krátký film” vitálních rytmů i kosmických motivů, anebo jízdu na koni či let ptáků. Na jednou se nám rozfázovaný pohyb ratlíka italského futuristy Giacoma Bally nebo kubisticko-futuristický akt sestupující ze schodů od Marcela Duchampa na pozadí známých Mareyových chronofotografií nezdá tak neznámý. Necítíme kategorický rozchod s veškerou minulostí, kterou italští futuristé tolik proklamovali na počátku druhé dekády 20. století. Autorka výstavy Alena Pomajzlová, jež před dvěma lety na Pražském hradě představila českou futuristku Růženu Zátkovou, se k prinicipům futurismu – tedy zachytit obrazem dynamický, rytmizovaný, simultánní pohyb – opět vrátila. Je divácky přitažlivé, že při ne zcela jednoduchém úkolu, kterak se do českého umění v letech 1919-1920 vepsaly myšlenky italského futurismu, nevsadila pouze na akcentaci kubismu s futuristickými pohybovými intencemi. Naopak divákům předestírá jasnou triádu rytmu, dynamismu (tedy pohybu) a světla i mimo kubistické malby, které jindy diváka spíše znejisťují, protože se obává jejich neporozumění.

Pešánkův kinetismus jako sci-fi

Návštěvník výstavy se tak setkává s dynamismem a světlem skrze tvarově světelné avantgardní fotografie Jaroslava Rösslera a Jaromíra Funkeho nebo prostřednictvím experimentálních abstraktní filmů – divák může zhlédnout třeba snímek Otakara Vávry a Františka Piláta, inspirovaný “optickou hudbou” světelných dějů plastiky Zdeňka Pešánka. Na výstavě jsou k vidění i Pešánkovy kinetické plastiky, které by potěšili leckterého fanouška či fanynku scifi, protože v době svého vzniku se též upínaly ke zcela jiné budoucnosti nového světa na pozadí fascinujícího technologického pokroku. Kromě plastik je pohyb šířeji představen i pomocí “barevné hudby”, barevných schémat skladatele Miroslava Ponce a architekta Arne Hoška. Barevné kompozice byly propojeny s hudebními tóny, čímž měly zřetelně vizualizovat hudební prožitek. Hudbu a dynamismus ztělesňuje i oddíl věnovaný novým tanečním trendům. Výstavou rozpohybovaní diváci se tak mohou pokusit o realizaci výrazového tance pomocí přetištěné kinetografie Rudolfa von Labana, graficky znakově zachycující nejen pohyb pravé a levé části těla, směr pohybu, ale i dobu jeho trvání. Po kratším tanci mohou návštěvníci zhlédnout barevný dynamismus kresebné kolekce Františka Kupky nebo malby Antonína Procházky, poučené orfismem Roberta Delaunaye, na nichž Procházka znázorňuje předmět duhově barevnými pásy, často ve spirálovitém tvaru. Divák se znovu vrací ke kubismu, kubistickým plastikám, rozpohybovaným hlavám Otto Guttfreunda, jejichž rytmus rezonoval s tvůrčím myšlenkovým procesem. A na pozadí všeho zmíněného a viděného si pak může ryze kubistická, kubofuturistická díla například Emila Filly nebo Bohumila Kubišty, vychutnat jako třešňičku na dortu. Najednou Kubištův Vlak v horách nebo Vodopád v Alpách není těžkým, nesrozumitelným dílem, ale příjemnou optickou rekonstrukcí vlaku, síly mechanického stroje a energie přírody kolem.

Divák opouští výstavu příjemně naladěn, nikoliv vyčerpán. A myslím si, že skrze srozumitelné, a přitom zajímavé doprovodné texty, (což není u výstav vždy samozřejmým pravidlem), má i radost, že tomu “hutnému” kubismu (kubofuturismu), který jindy ve stálých expozicích i přeskakoval, konečně více porozuměl.

Josef Šíma, Kresba na obálku knihy Vladimíra Raffela Taneční povídky, 1928, barevné tuše, papír, 28,5×17,3 cm, Moravská galerie v Brně; foto: Archiv Moravské galerie v Brně.

Text byl publikován v Literárních novinách:

Michala Frank Barnová, Zatočme si kouzelným bubnem, in: Literární noviny, roč. 24, květen, 3. 5., č. 18, 2013, s. 12-13.

Další publikační činnost autorky

, ,

Leave a Reply

Your email address will not be published.