Můj příspěvek záměrně nepojednává o tom, jak vedl a vede Milan Knížák Národní galerii od roku 1997. Myslím si, že případný zájemce/zájemkyně může na internetu najít značný počet článků a sumarizace informací z nich, by pouze vyprodukovala další článek v řadě.
Ale chtěla bych se dotknout tématu, které ve výčtu vyšlých článků zcela absentuje. Pokaždé, když jsem během ledna a února 2010 četla jména lidí, o nichž tisk spekuloval jako o příštích vedoucích Národní galerie v Praze, nemohla jsem si nepoložit otázku, kam se ztratily ženy?
Např. dějiny umění, které ale nejsou nutně jediným předpokladem pro funkci ředitele/ky NG, studuje značné procento žen, přičemž z obsahů novinových článků vyplývá, jako kdyby odbornice z řad historiček umění takřka neexistovaly. Najednou jsou ženy paradoxně neviditelné.
Tento rys určité neviditelnosti nebo snad nevědomosti ilustruje např. Anketa „Kdo podle vás má nejlepší předpoklady pro funkci ředitele Národní galerie“ z časopisu Reflex (č. 3, 21. 1. 2010, s. 59), která doplňuje článek Marka Gregora Knížák začíná mizet – Hledá se nový trenér Národní galerie.
Bohužel název Gregorova článku je dosti zavádějící „Hledá se nový trenér“. A kde máme trenérku? Trenérka se nehledá? Kritici/čky mě mohou obvinit, že lpím na maličkostech, ale osobně jsem názoru, že korektní psaný projev je více než na místě. Reflex sice svým výběrem různých článků směřuje více k bulváru a v lepším případě k uspokojivé formě blogu, ale neměli/ly bychom podceňovat sílu jeho hlasu, který každý týden vysílá k nemalému počtu svých čtenářů a čtenářek.
Čtenář/ka pak může být zmaten/á, neboť pokud mu/jí někdo servíruje hledáme trenéra, ředitele apod., tak je těžší si položit otázku, zda není něco špatně.
Nutno ale dodat, že článek Marka Gregora nestraní pouze odborníkům mužům a můžeme se v něm dočíst, že „i ženy se objevují na [jejich] ‘šéftrenérském’ short listu“. Jmenovitě Reflex zmiňuje Kaliopi Chamonikolu (historička umění; v letech 1987-2003 kurátorkou starého umění v Moravské galerii v Brně, kde později od roku 1997-2003 byla taktéž ředitelkou); Pavlu Pečínkovou (historička umění, v současnosti působící jako odborná asistentka na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze) a Charlottu Kotíkovou (historička umění; v letech 1985-2007 vedoucí oddělení současného umění v Brooklyn Museum of Art).
Mohli/ly bychom sice polemizovat, proč v tomto výčtu chybí např. Milena Bartlová (historička umění; profesorka dějin umění na brněnské Masarykově univerzitě a předsedkyně Uměleckohistorické společnosti) a další historičky umění, které působí na univerzitách v ČR a významně se tak podílí v oblasti výzkumu a propagace českého výtvarného umění v zahraničí.
Výčet historiček umění v článku Marka Gregora s největší pravděpodobností neaspiruje na podání úplného přehledu etablovaných odbornic. Ovšem nevím, co si mám myslet o Anketě pod zmiňovaným článkem.
Několikrát zde uvedená Anketa „Kdo podle vás má nejlepší předpoklady pro funkci ředitele Národní galerie“ nechává čtenáře a čtenářky tipovat mezi následujícími kandidáty a kandidátkou.
Kandidáti a jedna kandátka je doplněná následujícím textem, který si zde dovoluji ocitovat v doslovném znění:
TOMÁŠ VLČEK – Ředitel sbírky moderního a současného umění NG – KNÍŽÁKŮV KŮŇ
JAN TŘEŠTÍK – Ředitel Středočeské galerie – KATASTROFA!
CHARLOTTE KOTÍKOVÁ – Bývalá ředitelka sbírek Brooklynského muzea – VELKÝ PŘEHLED
JIŘÍ FAJT – bývalý ředitel starých sbírek NG – NÁVRAT K SVĚTOVOSTI
ZDENĚK FELIX – věhlasný kurátor evropského významu – ZKUŠENOST
MAREK POKORNÝ – ředitel Moravské galerie v Brně – V PRAZE SE MU NEVĚŘÍ
PAVEL LIŠKA – rektor VŠUP – KNÍŽÁKŮV OPONENT
A nyní následuje má otázka pro pozorného/nou čtenáře/ku: „Proč se z ankety vytratily jména Kaliopi Chamonikoly a Pavly Pečínkové, když je Gregor ve svém článku uvádí jako možné kandidátky na pozici ředitele/ky NG a čtenář/ka je tak nemůže tipovat?“ Zatímco muži, o nichž článek spekuluje jsou náležitě uvedeni (až na výjimku Pavla Nedomy – ředitele Rudolfina, který podle autora článku nemá o pozici zájem).
Ostatně doplňující text k citovaným jménům v anketě také není zrovna textem, který by se měl objevovat v periodiku takového typu. Myslím si, že uvedené poznámky jsou více než familiérní a neměly by dle mého názoru v Reflexu co dělat, možná tak v Blesku by se daly snést.
A osobně by mě velmi zajímalo, proč zrovna u jména Charlotty Kotíkové je, že má jen tzv. „velký přehled“, zatímco u Jiřího Fajta je pompézně uvedeno „návrat ke světovosti“ a největší superlativ je u Zdeňka Felixe: „věhlasný kurátor evropského významu – zkušenost“. Což pak je kurátorka Charlotta Kotíková „méně věhlasnější“ než Zdeněk Felix nebo není „dostatečně světová“ než Jiří Fajt?
Ano, glosy ankety patří spíše do Blesku, ale mimo jiné ukazují, jak podvědomě (?) novináři/ky přisuzují superlativy mužům, zatímco u žen jakoby apriorně váhají. Nehledě na to, že kolikrát jsou to právě ta nejstupidnější sousloví, která si čtenář/ka jakéhokoliv časopisu/novin „zapamatuje“ a má sklon pak podle nich paušálně hodnotit. Nemluvě rovněž o tom, že pokud se hovoří o ženách jen jako o těch s „velkým přehledem“ a ne jako o „věhlasných“ odbornicích, tak pak se nesmyslně diferencuje představa o zkušenostech a kvalitách odbornic (jakéhokoliv oboru) ve vztahu ke zkušenostem a kvalitám odborníků a nerovné nazírání na ně se táhne v textech českého tisku jako Ariadnina nit.
Pokud se ještě vrátíme k textům v Reflexu, pak to byl právě Reflex, který snad jako první otiskl spekulační tipy na příštího ředitele a ředitelku Národní galerie. Jeho linii Vlček, Třeštík, Kotíková, Fajt, Felix, Pokorný, Liška pak víceméně přebírají ostatní noviny, které už se vůbec nezamýšlejí nad tím, že nám v ní odbornice téměř chybí. A dá se říci, že i noviny se poněkud inspirují anketními glosami z Reflexu, a tak se např. v medailonech o favoritech/ce na ředitele/ky NG v Mladé frontě můžeme dočíst, že „Zdeněk Felix je jedním z nejlepších a světově uznávaných kurátorů“ (Klára Kubíčková, Podle odborníků musí Knížákův nástupce klást důraz na výstavy, MF Dnes, 14. 1. 2010); Ačkoliv text Kláry Kubíčkové přidává na seznam možných uchazečů/ček o post v NG Milenu Bartlovou a „vyškrtává“ Charlottu Kotíkovou. Další odbornice jsou opět neviditelné.
Autorka textu: Michala Barnová
Doplnění článku:
Protože informace o kandidátech/kách na pozici nového ředitele-ředitelky NG v Praze místy působí poněkud chaoticky, rozhodla jsem se zde doplnit informace o tom, kdo z kandidátů/tek je skutečně v konkurzu přihlášen. Tytéž informace rovněž vyšly v článku ARtALK a ČTK.
8. dubna 2010 uvedl ARtALK na pravou míru zmateční článek Lidových novin (Národní galerii chce vést osm lidí, Knížák chybí; 8. 4. 2010), který informoval o dalších kandidátech, ale i kandidátkách na post ředitele/ky Národní galerie.
ARtALK spolu s ČTK sumarizuje:
Do konkurzu se poté, co je dopisem vyzvalo Ministerstvo kultury přihlásili tito kandidáti: Vít Vlnas (ředitel Sbírky starého umění NG), Jiří Fajt a Marek Pokorný (ředitel Moravské galerie).
Petr Nedoma (ředitel Galerie Rudolfinum), Pavel Liška (rektor VŠUP) a Vilma Anýžová (vedoucí kulturní sekce českého velvyslanectví ve Washingtonu), kteří byli rovněž vyzváni se do konkurzu nepřihlásili.
Dalšími přihlášenými kandidáty/kami tedy jsou: Richard Drury (kurátor Galerie Středočeského kraje), Monika Burian (galeristka Galerie Vernon), Nicole Šťávová (aukční dům Christie’s).
Nicméně Nicole Šťávová byla podle ČTK z konkurzu z formálních důvodů vyřazena.
Výběrová komise se sejde 14. 4. 2010 a její členové a členky pak mohou ministrovi kultury Václavu Riedlbauchovi doporučit přihlášené kandidáty/ky, ale rovněž nemusí doporučit žádného z nich.
Bohužel jak ze špatného filmu zní informace, že podle ČTK se do konkurzu pravděpodobně přihlásil také její současný ředitel Milan Knížák…
ARtALK, Milan Knížák v konkurzu na šéfa NG, artalk.cz – aktuálně o výtvarném umění, 8. 4. 2010.
ČTK, LN, Knížák se asi opět přihlásí do konkursu o šéfa Národní galerie, Lidové noviny, 8. 4. 2010.
Volně k tématu:
ARtALK, Konkurz na ředitele NG vyhlášen, artalk.cz – aktuálně o výtvarném umění, 25. 2. 2010.
ARtALK, Kandidáti na ředitele NG, artalk.cz – aktuálně o výtvarném umění, 8. 3. 2010. [Ano, kandidátky zde skutečně zcela chybí, ale za to si můžeme přečíst kvalitní medailony odborníků s kvalitní promo fotkou; pozn. MB]
ARtALK, Výběrová komise na ředitele NG, artalk.cz – aktuálně o výtvarném umění, 2. 3. 2010.
Členové/ky výběrové komise, kteří/ré budou rozhodovat o výběru nového ředitele-ředitelky NG:
Milena Bartlová (profesorka dějin umění, FF Masarykovy univerzity); Zdeněk Felix (historik umění, kurátor síně Kai 10 v Düsseldorfu; u nás spolupracuje např. s Galerii Langhans); Lorand Hegyi (generální ředitel Muzea Moderního umění v Saint Etienne); Gunnar Kvaran (ředitel muzea Astrup Fearnley v Oslu); Václav Pavlíček (Vědecká rada Národní galerie v Praze); Peter Klaus Schuster (historik umění; např. býválý ředitel Státních muzeí v Berlíně a Národní galerie v Berlíně); Klaus Albrecht Schröder (ředitel Albertiny ve Vídni); Lubomír Slavíček (profesor dějin umění, vedoucí Semináře dějin umění na FF Masarykovy univerzity), Marta Smolíková (ředitelka ProCulture – výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro kulturu); Michal Stehlík (děkan FF Univerzity Karlovy); Radek Špicar (ředitel vnějších vztahů Škoda Auto a. s.) a Tomáš Vlček (ředitel sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze).
Jan Skřivánek, Deset let s Knížákem, Bilance jednoho ředitele,Art&Antiques, 2009, č. 7-8 [letní dvojčíslo], s. 84-95. Ke stažení v pdf verzi zde.
[Velmi detailní, čtivé shrnutí práce Milana Knížáka ve funkci Národní galerie. Doporučuji; pozn. MB]
js [Jan Skřivánek], Skřivánek se chová jak svazák, artalk.cz – aktuálně o výtvarném umění, 7. 8. 2009.
[Vyjádření Milana Knížáka k uveřejněnému článku Jana Skřivánka v Art&Antiques, č. 7-8, 2009, s. 84-95. Nechybí ani následný trefný komentář samotného Jana Skřivánka; pozn. MB]
js [Jan Skřivánek], Jak neodvolat Knížáka, artalk.cz – aktuálně o výtvarném umění, 5. 3. 2009.
ARtALK, Milan Knížák v konkurzu na šéfa NG, artalk.cz – aktuálně o výtvarném umění, 8. 4. 2010.