Filozofická fakulta – Masarykova univerzita, Brno
Magisterská diplomová práce: Život a dílo Vlasty Vostřebalové-Fischerové (1898-1963)
Diplomová práce se zaměřuje na monografické zpracování života a díla této umělkyně, neboť Vlasta Vostřebalová-Fischerová se prozatím nedočkala rozsáhlejší práce; ačkoliv se jedná o významnou osobnost meziválečného českého malířství. Nedílnou součástí práce je i představení širšího kontextu, ve kterém dílo umělkyně vznikalo – ať již na pozadí uměleckém a literárním anebo s ohledem na dobovou genderovou problematiku.
Vlasta Vostřebalová-Fischerová byla jednou z prvních umělkyň, které v roce 1918 začaly v nově založeném Československu studovat na vysoké umělecké škole. V minulosti bylo její dílo zpochybňováno ať už pro ryze svébytnou výtvarnou formu, která nemá na české scéně 20. a 30. let minulého století srovnání, ale také z důvodu, že tvorba umělkyň-žen byla mnohdy sama o sobě marginalizována. Nakonec byla její tvorba zapomenuta kvůli jejímu brzkému tvůrčímu odmlčení na začátku druhé světové války. Ačkoliv dílo Vlasty Vostřebalové-Fischerové bylo posmrtně představeno několika monografickými výstavami, po roce 1986 byla její tvorba odbornou veřejností a výstavními projekty znovu opomíjena.
Právě tato diplomová práce komplexněji uchopuje aspekty, proč tomu tak bylo a připomíná, že k tomu došlo neprávem.
Pro registrované čtenářky a čtenáře byla diplomová práce publikována na webu Ženy, Gender & Moderní umění, který je součástí grantu GA408/07/0787: Jiným hlasem: Ženská výtvarná kultura v době první republiky.
Filozofická fakulta – Masarykova univerzita, Brno
Bakalářská diplomová práce: Ilustrace Václava Špály k Babičce
Kubistické ilustrace k Babičce Boženy Němcové vytvořil Václav Špála pro nakladatelství Aventinum v roce 1923. Ilustrace ale byly veřejností velmi kritizovány právě pro svůj moderní výraz kolorované tušové kresby. Kritické ohlasy také podpořil fakt, že Václav Špála byl prvním ilustrátorem, který postavu babičky nijak detailně nezachytil. V očích veřejnosti byla tak „národní ikona“ znesvěcena. Diplomová práce se detailně věnuje právě kritickým ohlasům dobového tisku 20. let a předchozím ilustrátorům Babičky – Quido Mánesovi, Adolfu Kašparovi nebo Věnceslavu Černému. V neposlední řadě se práce věnuje i zajímavému srovnání Špálových ilustrací s ilustracemi Martina Velíška z roku 1995.
